Nothobranchius eggersi  Seegers, 1982

Karel Zahrádka

Tento překrásný a mezi akvaristy málo rozšířený halančík byl objeven 29. prosince 1980 Eggersem, Kasselmannovou a Seegersem ve východní Tanzánii a Lotharem Seegersem popsán na počest spoluobjevitele Eggerse.

Typové lokality jsou: levý břeh řeky Ruhoi blízko mostu na silnici Kibiti-Ndundu a povodí řeky Rufiji blízko Utete ve východní Tanzánii.

Vyskytuje se v hloubce vody cca 30 cm, tře se na dně, nezanořuje se do substrátu.
Vyhledává místa s tmavým měkkým dnem.

N. eggersi dorůstá do velikosti 5 cm a vytváří dvě základní formy - červenou a modrou. Na fotografiích jsou rybky bližší populaci modré, v přírodě převažuje modrá.

Přechod mezi formami je plynulý, domníval jsem se že mám rybky spíše červené, na fotografiích vypadají však více jako modré, hodně záleží na druhu a úhlu osvětlení.

Nothobranchius eggersi - tentýž samec fotografovaný s různě směrovaným dopadem světla je jednou více červený, podruhé zase více modrý, © Karel Zahrádka
 

Rybka se citi dobře při teplotě 20-25°C, ve vodě 4-8°DGH, pH 6-6,5.
V normálně zařízeném akváriu s pískem a rostlinami se sice vyjímá velmi pěkně, ale dlouhou radost nám nenadělá, protože se za prvé jedná o rybku krátkověkou a za druhé velmi náchylnou k napadení Oodiniem. Proto dáváme přednost k chovu nad rašelinou a pokud toto z nějakých důvodů není možné (okrasná nádrž), tak alespoň přidáváme do vody kuchyňskou sůl, která působí poměrně slušně protektivně před tímto parasitem.

Nároky na chov a odchov je Nothobranchius eggersi řazen mezi rybky vhodné pro začátečníky, přesto je v akváriích dost vzácný.

Do tření nasazujeme pár, trio jeden samec a dvě samice anebo chovnou skupinu s převažujícím počtem samic. Jako substrát pro odkládání jiker je nejvhodnější rašelina, lze použít a drť ze skořápek kokosových ořechů (Lignocel).

Ryby lze třít i v nezařízené elementce, třou se pak na holé dno nádrže jikry pipetou odebírat a k dalšímu vývoji umísťovat do substrátu,je to však pracné.

Během tření je třeba krmit živou potravou.Nejlépe vyhovuje střídání velkých perlooček s komářími a pakomářími larvami, které lze podávat i mražené. Není vhodné podávat nitěnky, a to ani nitěnky ze spolehlivého zdroje, protože část z nich zůstane v substrátu, což není žádoucí.

Asi po dvou týdnech rybky odlovíme do další třecí nádržky, substrát zcedíme přes nylonový hadřík, necháme asi dva dny při teplotě okolo 24 st. C obschnout, lehce zavlhlý substrát (tak, aby ještě byl schopen snadno nasávat vodu) mezi prsty rozmělníme a ukládáme do igelitového sáčku, který po nafouknutí vzduchem uzavíráme gumičkou a ukládáme při teplotě okolo 24-26 st. C na tmavší místo k dalšímu vývoji. Z dvoutýdenního tření jednoho tria můžeme očekávat asi 150 jiker.

Po 9-12ti týdnech zaléváme středně tvrdou, cca 15 st. C teplou vodou a teplotu necháme pomalu stoupat k cca 24 st. C.

Drobný potěr líhne během několika hodin, za pár hodin po vylíhnutí normálně plave a přijímá drobné nauplie Artemia salina. Zdržuje se u dna a rychle roste.

Pohlaví rozeznáme ve třech týdnech stáří, pohlavní dospělost se dostavuje ve stáří asi 12ti týdnů. V akváriu při dobré péči se dožívá asi jednoho roku.

V akváriích specialistů se vyskytují populace Kanga, Kilimani, Rifii River Camp, Ruhoi, Saaddain a Utete.

 
Použitá literatura: Huber, J. H.: Killi-data on line. URL: www.killi-data.org

Samec Nothobranchius eggersi neúnavně pronásleduje samičku a snaží se ji přitlačit ke dnu, © Karel Zahrádka


Když se mu to podaří, přidrží si ji hřbetní a řitní ploutvá a za chvění obou partnerů dochází k odložení a oplodnění obvykle jedné jikry-různé variace poloh, © Karel Zahrádka


V závěrečné extázi se rybky staví téměř do svisle polohy a pote se oddělují, © Karel Zahrádka